HISTORICKÉ BUDOVY A ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY
TEPELNÁ POHODA BYTŮ A OBČANSKÝCH STAVEB - FASÁDY A INTERIÉRY
V rámci ochrany historických objektů, významných architektonických památek a ochranných autorských práv jejich výrazu je nutné zachovat ráz průčelí a stávajícího architektonického vzhledu.
Vnější zateplování standardními tepelně izolačními systémy z tepelně izolačních desek je u výše uvedených objektů, vzhledem k plasticitě fasády a požadavkům památkové péče nepřípustné. Zateplení zevnitř je do určité míry možné, avšak omezené mnohými požadavky. I volba částečného vnitřního zateplení naráží na problémy s neztotožnitelnou materiálovou bází s objektem, plastickými ornamenty a jen ohraničeným zvýšením tepelného odporu z titulu nebezpečí promrzání zdiva do větší hloubky až s rozpadem a opadem vnějších omítek a zvýšením vlhkosti ve zdivu, z titulu chybějícího teplotního gradientu. Více informací.....
V důsledku tepelných mostů, nevhodných parametrů vnitřního prostředí, především vysoké relativní vlhkosti vnitřního vzduchu, neřešené stavební vlhkosti z defektních konstrukcí a prudkých změn teplot okolního prostředí kondenzují v konstrukci a na jejím povrchu vodní páry. Na povrchu stěn vznikají mokrá místa s dostatkem živin a vhodné prostředí pro nárůst hygienicky a zdravotně vysoce nebezpečných organických látek. I volným okem neviditelné povrchové změny mají vážný následek. Je vytvořeno ideální mikroklima především pro tvorbu vysoce nebezpečných plísní. Více informací...
Dle teploty proudícího média dochází často ke kondenzaci vody na studenovodním potrubí, k tepelným ztrátám na teplovodním potrubí a na průmyslových zařízeních. Klasické izolace nejsou vždy vhodným řešením. Dochází k značným tepelným ztrátám nejen ve spojích ale i u jednotlivých armatur. Obalování potrubí je pracné a časově náročné, k instalaci a opravám izolace je většinou nutné přerušení provozu a obnažení značného rozsahu ploch. Kondenzace vody mezi potrubím a izolací vede k vlhnutí izolace a degradaci jejích tepelně izolačních vlastností. Více informací...
Klasické stavby z 19. a 20. století i stavby ze železobetonových panelů, páleného keramického materiálu (cihel plných pálených, či děrovaných) a pěnového betonu nevyhovují již v současnosti požadavkům, co se týče tepelně izolačních vlastností. Nejvíc namáhané plochy obvodových zdí, mezipanelové spáry i zdi budov jak z cihel, tak i z plynosilikátů jsou neustále vystaveny destruktivním vlivům – vlhkosti, agresivnímu působení vnějšího prostředí, tepelnému a ultrafialovému záření. Trhliny, zatékání a vnitřní zaplísnění jsou častým jevem defektů u těchto budov. Více informací...
Klasické stavby v současnosti často nevyhovují požadavkům, co se týče tepelně izolačních vlastností. Některé stavby zároveň není možné, nebo účelné, zateplit z vnější strany konstrukce. Zdi budov jsou neustále vystaveny destruktivním vlivům - vlhkosti, agresivnímu působní vnějšího a vnitřního prostředí. Promrzání stěn, povrchová kondenzace a vnitřní zaplísnění jsou častým jevem defektů budov, včetně jejich sklepních, nebo podzemních částí. Více informací...